Internacionalizace vědy je přirozená

„Maria Curie-Skłodowska je osobou zcela výjimečnou z různých důvodů a také kvůli její povaze. Nemám nejmenší pochybnosti, že je jedním z důležitých pilířů evropské minulosti, o nichž je třeba dnes hlasitě mluvit. Protože Evropa je dnes tím, čím byla po léta formována osobnostmi právě takových osob,“ tvrdí prof. Michał KLEIBER

.Málokdy připomínáme známe postavy, aby nás podpořily při debatách o dnešních problémech. Vzpomínám si na historiku, kdy jsem byl neočekávaně pozván, spolu s mými protějšky, předsedy Akademií věd v USA, Francii a Velké Británii, izraelským Knesetem, abych vystoupil na fóru tohoto orgánu v den narozenin Alberta Einsteina. V Izraeli je to svátek, nikoliv den pracovního volna, ale den, kdy se všude, a rovněž v parlamentu, debatuje o vědě. Přikládání velkého významu vědě a její úloze při utužování mezinárodní spolupráce zdůrazňuje navíc skutečnost, že po skončení zasedání parlamentu jsme byli pozváni k tehdejšímu izraelskému prezidentovi Šimonovi Peresovi na téměř tříhodinovou diskusi na toto téma.

Diskutování o Evropě je dnes jednou z nejtěžších a nejdůležitějších výzev, které před námi stojí. Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že připomínání naší minulosti, například tak významnými osobnostmi, jako je Maria Curie-Skłodowska, by této diskusi velmi pomohlo.

Protože Evropa je dnes tím, čím byla po léta formována osobnostmi právě takových osob. Vzhledem k mým různým funkcím v posledních mnoha letech a vzhledem k práci v různých evropských i mimoevropských zemích, byla propagace takových krásných stránek společné historie našeho kontinentu pro mě vždy jednou z důležitých výzev, které přede mnou stály. Jsem praktickým člověkem, proto jsem vždy přikládal důležitost pěstování evropské identity, vedle národní identity, a nikdy jsem v tom neviděl žádný rozpor. Věda je tou oblastí života, která je společná, mezinárodní a globální.

Když významní vědci slyší slova politiků pochybujících o smyslu prohlubování mezinárodní integrace, pravděpodobně to často považují za vtip. Protože věda je ze své podstaty už dlouhou dobu integrována a žádný seriózní vědec to nikdy nezpochybní. Samozřejmě nehledě na to, že každý stát má své vlastní zájmy, a tam, kde jsou v sázce práva duševního vlastnictví a vklad do rozvoje vlastního hospodářství, musejí být národní zájmy řádně zastupovány. Ale kognitivní věda, o níž hovoříme v tomto okamžiku, je zcela globální. Ve světě plném konfliktů je to velká přednost vědy, protože vědci spolupracovali a vždy budou spolupracovat s kolegy z různých zemí a v důsledku toho měnit svá pracoviště. V této situaci je pro nás důležitou výzvou vytvořit pro řadu polských vědců pracujících v zahraničí atraktivní podmínky, které by je přilákaly pracovat v Polsku. Podmínky, které k nám přilákají při této příležitosti i významné zahraničních vědce.

Dnes se ti, kteří si myslí, že hlavním světovým problémem je vojenské soupeření, podle mě hluboce mýlí. Nejdůležitějším prvkem mezinárodního soupeření podle mě je totiž boj o lidské mozky. Stát bude tak prosperovat a bude tak bezpečný, jak moudří budou lidé, kteří v něm bydlí. To platí jak pro občany, tak i především pro jimi volené orgány, protože znalosti a na ně se odvolávající životní moudrost jsou jedinou cestou, jak správně vnímat výzvy a problémy, stojící před námi. Informace, které se k nám dnes dostávají, jsou chaotické a často nepravdivé, a neumožňují nám jejich racionální zpracování na znalosti potřebné pro řešení stávajících problémů. Schopnost společnosti zpracovat informace ve znalosti a znalosti v moudrost je klíčovou výzvou, která určí budoucí podobu světa. A to znamená význam vzdělávání a vědy.

Velmi důležitým prvkem naší vzdělávací politiky by měl být problém migrace studentů. To je věc, která je v určitém smyslu větší výzvou než problém migrace vědců. Dospělí vědci jsou obvykle ve své zemi usazeni, často velmi široce mezinárodně spolupracují, často studijně cestují do zahraničí a zpravidla si ponechávají své hlavní místo práce ve své vlasti. Jinak je to u mládeže, která se rozhoduje pro zahraniční studium. Pravděpodobnost, že ve svém novém místě pobytu založí rodinu a navážou kontakty umožňující získání atraktivní práce, jsou velmi velké, a rozhodnutí o návratu do vlasti je těžké. Je dobře, že mnoha našich schopných absolventů středních škol chce odjet na zahraniční studia, ale v této situaci je nezbytný systém atraktivních pobídek k návratu do vlasti.

.Současně je třeba důsledně zvyšovat internacionalizaci studia v Polsku. Tento proces už probíhá. Pokud ještě před 10 lety jsme v Polsku mněli počet zahraničních studentů na velmi nízké úrovni pod 1 %, dnes už je to více než 4 %. Více než polovina těchto studentů pochází sice z východu, tedy z Ukrajiny nebo Běloruska, ale přece i na těchto studentech nám záleží. Avšak aktuální výzvou je zvýšit počet studentů ze vysoce rozvinutých zemí, protože kontakty s vědeckými obcemi a hospodářskými středisky v zemích jejich původu jsou pro nás velmi důležité. Jinými slovy, internacionalizace vzdělávání musí a určitě bude muset dále postupovat, přičemž velmi potřebné přitom je dalekosáhlé myšlení o ochraně vlastních zájmů, což dělají všichni a není na tom nic špatného. Jsem přesvědčený, že proces moudrého otevírání se světu bude pokračovat, protože vzdělávání a nauka věda zde tvoří určitý vzor spolupráce hodný následování v mnoha dalších sektorech veřejného života.

Prof. Michał Kleiber

Překlad: Jarek Radiměřský a Zdeněk Staněk.